Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mediální obraz kandidátů na premiéra před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021
Jiskrová, Simona ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Tato výzkumná práce se zabývá mediálním obrazem Andreje Babiše, Petra Fialy a Ivana Bartoše v denících Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny a deník Právo, v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021. Práce si klade za cíl zjistit, zda a jak se mediální obraz těchto tří politiků, jakožto nejpravděpodobnějších kandidátů na premiéra České republiky, v těchto denících lišil. V teoretické části jsou představena klíčová teoretická východiska, týkající se vztahu médií a reality, nastolování agendy a také principů mediální logiky, požadavků na mediální produkty a vlivů vlastníka médií na mediální obraz. Metodologická část charakterizuje použité výzkumné metody, mezi které patří kvantitativní obsahová analýza a vizuální rámcování. Výstupem práce je analytická část s prezentací získaných výsledků a závěrečná kapitola, která je věnována diskuzi výsledků s odbornou literaturou, jejich interpretaci a limitům výzkumu. K získání potřebných dat byla pro práci využita databáze Newton.
Mediální obraz kandidátů na premiéra před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021
Jiskrová, Simona ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Turková, Kateřina (oponent)
Tato výzkumná práce se zabývá mediálním obrazem Andreje Babiše, Petra Fialy a Ivana Bartoše v denících Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny a deník Právo, v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021. Práce si klade za cíl zjistit, zda a jak se mediální obraz těchto tří politiků, jakožto nejpravděpodobnějších kandidátů na premiéra České republiky, v těchto denících lišil. V teoretické části jsou představena klíčová teoretická východiska, týkající se vztahu médií a reality, nastolování agendy a také principů mediální logiky, požadavků na mediální produkty a vlivů vlastníka médií na mediální obraz. Metodologická část charakterizuje použité výzkumné metody, mezi které patří kvantitativní obsahová analýza a vizuální rámcování. Výstupem práce je analytická část s prezentací získaných výsledků a závěrečná kapitola, která je věnována diskuzi výsledků s odbornou literaturou, jejich interpretaci a limitům výzkumu. K získání potřebných dat byla pro práci využita databáze Newton.
Mediální obraz Jany Nagyové v kauze "Zneužití vojenského zpravodajství"
Šotková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Cílem práce je analýza obrazu Jany Nagyové v širších souvislostech proběhlé politické kauzy "zneužití vojenského zpravodajství" v období od 01.06.2013 do 31.12.2013 a od 11.05.2015 do 31.07.2015 v závislosti na jednotlivých etapách celé kauzy a zároveň širší společenské důsledky. Zaměřila jsem se na sémantickou podobu titulků tištěných deníků Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Pro výzkum jsem zvolila kvantitativní analýzu, jejímž prostřednictvím jsem odpovídala na základní hypotézu, zda lze z titulků dovodit vinu Jany N. ještě před vynesením rozsudku ve věci samé, tedy zda titulky v dané kauze byly sestavovány tak, aby ovlivnily čtenářovo vnímání Jany N. a potažmo její odsouzení, ať již morální, společenské či trestně právní. Zároveň jsem analyzovala, zda lze shledat zásadní rozdíly v titulcích mezi deníky tzv. seriózními a bulvárními. Práce je rozčleněna do dvou základních částí, a to části teoretické, obsahující popis kauzy a krátký teoretický exkurz, druhá část obsahuje popis a metodologii výzkumu, na níž navazuje samotná analýza. V jejím závěru lze potvrdit hypotézu, že Jana N. byla médii odsouzena ke společenské vině, bez ohledu na její prokázání.
Principy zatraktivňování současné české beletrie ve vybraných denících a jejich online verzích
Fenclová, Anna ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
FENCLOVÁ, Anna. Principy zatraktivňování současné české beletrie ve vybraných denících a jejich online verzích. Praha, 2021. 84 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Katedra Mediálních studií. Vedoucí diplomové práce prof. MgA. Martin Štoll, Ph.D. Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá prezentací české beletristické literatury ve vybraných tuzemských tištěných a online médiích. Konkrétně se snaží nalézt hlavní principy zatraktivňování obsahů o nové české beletrii ve vybraných tištěných seriózních denících (Právo, Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Metro) a jejich online verzích (novinky.cz, iDNES.cz, lidovky.cz, aktuálně.cz, iHNed.cz, metro.cz). První část je věnována teorii vysvětlující a mapující stav domácí literatury, médií a jejich vzájemné propojenosti, vysvětleny jsou základní pojmy přímo souvisejícím s tématem. Druhá část je zaměřena nejprve na kvantitativní obsahovou analýzu, která zodpoví otázky o množství zastoupení článků týkajících se české beletristické literatury ve zkoumaných médiích během dvou měsíců roku 2020 (únor 2020 a listopad 2020). Následně je popsána kvalitativní obsahová analýza článků publikovaných zkoumanými médii. Analýza ukáže, jakým způsobem tato média referovala o nově...
Mediální obraz osoby Andreje Babiše před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017
Hanus, Josef ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Diplomová práce se zabývá utvářením mediálního obrazu jedné z nejvýraznějších a nejkontroverznějších postav dnešní politické scény Andreje Babiše v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017. Na konstrukci mediálního obrazu nahlíží optikou teorie nastolování témat, a to ve dvou různých typech médií, konkrétně v pěti tištěných denících a na facebookové stránce předsedy hnutí ANO. Jejím cílem bylo pomocí navrženého smíšeného výzkumného designu popsat, jak docházelo k utváření mediálního obrazu Andreje Babiše a určit, zda přitom sehrálo roli intermediální nastolování témat. V kvantitativní části výzkumu nejprve pomocí obsahové analýzy došlo k určení a kvantifikování témat, pomocí nichž byl Babiš prezentován v tisku a pomocí nichž se sám (respektive ve spolupráci se svým týmem) prezentoval na Facebooku. Následně bylo vybráno téma s největší relevancí a největší četností výskytu v obou médiích, na němž bylo popsáno, pomocí jakých rámců se mediální obraz Andreje Babiše tvořil, zda se mu dařilo svůj obraz ovlivňovat a jakou roli v celém procesu sehrálo intermediální nastolování témat. Klíčová slova Andrej Babiš, nastolování témat, tištěné deníky, Facebook, budování mediálního obrazu
Mediální obraz Jany Nagyové v kauze "Zneužití vojenského zpravodajství"
Šotková, Martina ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analýza obrazu Jany Nagyové v širších souvislostech proběhlé politické kauzy "zneužití vojenského zpravodajství" v období od 12. 6. 2013 do 31. 12. 2013 v závislosti na jednotlivých etapách celé kauzy a zároveň širší společenské důsledky. Zaměřila jsem se na obsah článků tištěných deníků Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Pro výzkum jsem zvolila kvantitativní analýzu ve spojení s analýzou kvalitativní, jejichž prostřednictvím jsem odpovídala na základní výzkumnou otázku, jak média zobrazovala Janu N., a to ještě před vynesením rozsudku ve věci samé. Tedy zda články o kauze byly schopny ovlivnit čtenářovo vnímání Jany N. a jejího jednání jako odsouzeníhodné, ať již morálně, společensky či trestně právně. Zároveň jsem analyzovala, zda lze shledat zásadní rozdíly v pojetí mezi deníky tzv. seriózními a bulvárními. Práce je členěna do třech základních částí, a to části teoretické, obsahující teoretický exkurz a popis kauzy, druhá část je zaměřena na popis zvolené metodologie výzkumu a na ni navazuje třetí část prezentující analýzu a její výsledky. V jejím závěru lze potvrdit hypotézu, že média Janu N. odsoudila ke společenské vině, bez ohledu na její prokázání.
Mediální obraz Jany Nagyové v kauze "Zneužití vojenského zpravodajství"
Šotková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
Cílem práce je analýza obrazu Jany Nagyové v širších souvislostech proběhlé politické kauzy "zneužití vojenského zpravodajství" v období od 01.06.2013 do 31.12.2013 a od 11.05.2015 do 31.07.2015 v závislosti na jednotlivých etapách celé kauzy a zároveň širší společenské důsledky. Zaměřila jsem se na sémantickou podobu titulků tištěných deníků Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Pro výzkum jsem zvolila kvantitativní analýzu, jejímž prostřednictvím jsem odpovídala na základní hypotézu, zda lze z titulků dovodit vinu Jany N. ještě před vynesením rozsudku ve věci samé, tedy zda titulky v dané kauze byly sestavovány tak, aby ovlivnily čtenářovo vnímání Jany N. a potažmo její odsouzení, ať již morální, společenské či trestně právní. Zároveň jsem analyzovala, zda lze shledat zásadní rozdíly v titulcích mezi deníky tzv. seriózními a bulvárními. Práce je rozčleněna do dvou základních částí, a to části teoretické, obsahující popis kauzy a krátký teoretický exkurz, druhá část obsahuje popis a metodologii výzkumu, na níž navazuje samotná analýza. V jejím závěru lze potvrdit hypotézu, že Jana N. byla médii odsouzena ke společenské vině, bez ohledu na její prokázání.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.